Vyberte stránku

Můj příběh ze světa financí

Ahoj, jsem Jaroslava Popelka a žiji v Jihlavě. Působím jako finanční expertka a hypoteční specialistka pod vlastní značkou Zatraceně dobré rady, ale mé začátky nebyly lehké. Přežít v oboru financí není snadné ani dnes. Nicméně jsem objevila cestu, která až tak obtížná není. 😉

Jsem ženou, podnikatelkou ve financích, buduji vlastní značku, tým, dělám marketing, starám se o své klienty, o byznys a pravidelně se věnuji svým koníčkům, jako je posilovna, běh a miluji čtení knih a cestování.

Mám na to čas a peníze…

Vedu své podnikání a mám při tom ještě čas dělat věci, které jsem vždycky dělat chtěla. Změnila jsem několik klíčových bodů a moje příjmy postupně vzrostly a navíc mám teď mnohem více volného času a hlavně “čistou hlavu”, takže jsem ve skutečnosti mnohem bohatší.

Pracuji, kdy chci, nemám žádného šéfa, který by mi určoval od kdy, do kdy musím pracovat, práce mi zabere 30 hodin týdně – administrativa, marketing a schůzky s klienty, které mám dnes pouze online.

Hlavně dělám jen to, co mě baví. Postupně, krok za krokem, vše optimalizuji s cílem omezit čas, který trávím administrativou (nyní asi 8 hodin týdně).

Mojí náplní práce je dnes kromě vyřizování hypoték také: napsat jednou týdně článek a udělat pár příspěvků na Facebook (4 – 5 hodin za týden) a v omezeném rozsahu poskytuji konzultace. Získala jsem tak mnohem více volného času než doteď, zdvojnásobila své příjmy a většina procesů funguje automaticky.

Mým snem je zbavit se veškerého papírování a vystačit si pouze s notebookem. Díky tomu si můžu splnit můj sen, který jsem si dříve myslela, že je nereálný. Chtěla bych být dlouhodobě v zahraničí, celou zimu strávit někde v tropech, aniž by si toho někdo všiml.

 

Aktualizace 13.2.2019 (můj příběh byl psaný někdy v roce 2016) – svůj sem jsem si splnila, což jsem si uvědomila až dnes při úpravách tohoto textu, od října 2017 do dubna 2018 jsem cestovala po Asii a USA, z cest jsem ve volných chvílích pracovala a vystačila jsem si pouze s noťasem. Poté jsem znovu vycestovala v červenci do října 2018. Jen mi už nevyšlo to, aby si toho někdo všimnul, sdílela jsem totiž vše ve stories na Instagramu. 🙂

Pracuji méně, vydělávám více a konečně mám čas užívat si život.

 

Nedávno jsem spustila tento web, ve kterém se chci se čtenáři podělit o všechny změny v mém životě a hlavně v mém podnikání ve financích, které jsem udělala v posledních letech. Tento blog je určený nejen finančním poradcům, kteří si chtějí zjednodušit práci, poskytovat kvalitní službu a navíc i navýšit příjem.

Ale také lidem, kteří mají podobný sen stejně jako já, žít svobodnější, šťastnější život, mít méně práce a více času a peněz. Baví mě inspirovat další lidi, aby poznali na vlastní kůži, co je svoboda a také že není potřeba pracovat tvrdě, ale chytře.

Tohle všechno mě ještě před pár lety ani nenapadlo…

 

Ještě před třemi lety můj osobní život nestál za nic, neměla jsem prostě na něj čas, přátele jsem začala postupně ztrácet. Věnovala jsem se jen kariéře, což mě do určité doby docela bavilo.

Volný čas jsem vyměnila za nekonečné cestování od jednoho klienta ke druhému, odbíhala jsem k pohovorům, zaškolovala jsem nováčky ve financích, cestovala jsem z jednoho města do druhého a noci jsem trávila v kanceláři, kde jsem připravovala administrativu a řešila emaily.

Byla jsem pořád v pohybu, neuměla jsem odpočívat, měla jsem pořád pocit, že mi něco utíká, moje kariéra, že musím pořád pracovat. A vytvořila jsem si návyk dělat práci pro práci. Co to znamená? Jednoduše pořád pracujete, ale ne efektivně a už vůbec ne chytře, snažíte se všechen čas, co máte zaplnit prací a že děláte zbytečnosti, je už věc druhá. A tak bez ohledu na to, kde jsem se zrovna fyzicky nacházela, myšlenkami jsem byla vždy v práci.

Přesvědčovala jsem sama sebe, že to musím teď nějakou chvíli vydržet a pak si budu užívat, potom si všechny sny splním až… Neustále jsem byla zavalena rutinními úkoly, celý den jsem si připadala, že dřu a přesto jsem večer měla pocit, že jsem nic neudělala.

Ale ke svému cíli jsem se pořád nepřibližovala, nakonec jsem si zařídila každodenní dřinu a občasné volné víkendy a výjimečnou krátkou dovolenou, kterou jsem stejně trávila u vyřizování emailů a hromady telefonátů.

 

Vyskočila jsem z rozjetého vlaku

 

Vysvětlím vám, jak jsem přestala pracovat čtrnáct hodin denně pro výdělek v průměru 50 000 Kč měsíčně a začala pracovat dvacet hodin týdně a vydělávat přitom v průměru 100 000 Kč měsíčně.

 

Jak se mi to podařilo?

Pokračování mého příběhu a přesné kroky, co jsem ve svém podnikání změnila si dočtěte v mém e-Booku, který si můžete stáhnout zadrma. 😉